Svatební den dle Vašeho přání
Většina lidí dnes ke svatbě přistupuje se skálopevným přesvědčením, že v onen den navždy spojí svůj osud s milovaným člověkem. Snoubenci věnují velkou pozornost výběru místa - vždyť první den společného života‚ byť v dnešní době spíše v přeneseném slova smyslu, bude vzpomínkou na celý život.
Ve svatební den více než kdykoliv jindy záleží na tom, aby vše plynulo hladce a bez problémů. Musíte rozhodnout o tolika věcech - a repríza je vyloučena... S radostí převezmeme veškeré starosti související s organizací Vašeho velkého dne. Postaráme se o:
vypracování rozpočtu
květinovou výzdobu prostor zámku
kompletní nabídku jídel na celý svatební den: welcome drink, koktejl po obřadu, svatební banket, svatební dort i večerní raut
drobné dárky pro hosty
dva zámecké svatební apartmány s manželskými postelemi
ubytování pro zbylé
dopravu Vašich hostů
...postačí nás kontaktovat na: info@hotelzamek.cz nebo telefonu +420 596 811 463.
Zasnoubení
Kdysi bylo téměř nemyslitelné, aby svatbě nepředcházelo zasnoubení. Tomuto aktu byla v historii přikládána stejná váha jako sňatku. Vzájemný příslib budoucího společného života (ale i majetku, vlády a potomků) byl oslavován a akceptován se vší společenskou vážností a podle přesných pravidel.
Dnes nemají zásnuby z právního hlediska žádnou platnost - o to víc si ceníme všech, kteří podle starých zvyků pokorně nabídnou své srdce a rozechvěle čekají na odpověď. Ten romantický rituál je zachycen ve stovkách filmů, popsán v mnoha knihách...
...A naštěstí se díky poeticky založeným duším znovu vrací do života. K neopakovatelnosti chvíle, o které sní malé i velké holčičky, patří i výjimečné prostředí. Ono pohádkové místo, jako stvořené pro ten nejintimnější obřad, je blíž než si myslíte. Uděláme všechno pro to, aby Vaše osobní pohádka měla šťastný konec.
Pokud Vaše láska uvěří tomu, že život s Vámi bude stejně pohádkový jako onen jediný večer či víkend na Zámku v Havířově, pravděpodobně bude Vaše žádost o ruku vyslyšena.....
Zásnuby
Našli jste ji. Svou životní lásku, s níž se chcete smát, sušit její slzy, zůstat v dobrém i zlém a zestárnout s ní ... Dříve či později, s rodinou, přáteli, anebo jen se svědky pravděpodobně potvrdíte svou dohodu manželským slibem - před Bohem, církví či státem.
Historie zásnub
Jiří Guth Jarkovský píše ve svém společenském katechismu: „Mladí lidé mohou být pokládáni za snoubence od té chvíle, kdy mladý muž požádal o ruku dívčinu a dostalo se mu svolení rodičů.
Snoubenec pošle nevěstě v zásnubní den kytici bílých květin, zejména takových, které snoubenka zvláště miluje. Donese je přímo květinář, nedlouho před hostinou. Vedle toho přinese sám snoubenec své snoubence zásnubní prsten, jejž podá v pouzdře toliko za přítomnosti rodičů. Dívka sama pouzdro otevře a podá prsten snoubenci, který jej navlékne na čtvrtý prst levé ruky, kterou poté snoubenec políbí. Často dá matka při této příležitosti dovolení prvního polibku, aspoň na čelo snoubenky. Je ovšem nesnadno zjednati si jistotu, že tento polibek jest opravdu první.
Bývá zvykem, že i snoubenka daruje při této příležitosti snoubenci prsten s briliantem. Zásnubní prsten je první cenný dar, který snoubenka přijme. Bývá zdoben jen bílými kameny nebo perlami, ale také brilianty a modrým safírem. Rubíny a smaragdy nikoliv! Uvnitř prstenu bývají vyryta obě křestní jména a datum zasnoubení. Snoubenci jej od té doby nosí stále a to na prstě čtvrtém, sousedícím s malíčkem, levé ruky. (Prý proto, že je bližší srdci, latinsky mu říkali DIGITUS ANNULARIS, česky prstenec.)
Toaleta snoubenky je světlá, snoubenec jako všichni mužští účastníci hostiny, je ve fraku a dámy v plesových toaletách.
Od zasnoubení se mladá dívka, tedy už snoubenka, neobjevuje ve společnosti beze svého snoubence a rodiče pro ni nepřijímají žádného pozvání, kterého se nedostalo stejným časem také snoubenci."
Tím nejtradičnějším symbolickým zásnubním darem je prsten. Nejčastěji bývá zdoben briliantem, ale - upřímně řečeno - jeho skutečná hodnota se na karáty nepočítá. Nepsaným pravidlem je, že dárek by měl mít nadčasovou, trvalou hodnotu, ale proč by to musela být věc, která se dá zabalit, a ne ZÁŽITEK?
